Dne 14. 5. 2010 proběhla na naší škole přednáška prof. Ing. Miloše Bartáka, CSc.

Přednášky se zúčastnili studenti druhých a třetích ročníků.

Pan  Barták je profesorem na Přírodovědecké fakultě University Masarykovy v Brně. Kromě toho je však energickým a nadšeným vědcem, který se každoročně vydává na nejjižnější kontinent světa, Antarktidu, zkoumat vliv globálního oteplování na rostliny.

Během jeho přednášky jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o vlastním výzkumu i obecně o Antarktidě. Na Antarktidě je pouze šestnáct stanic, z toho jedna česká. Česká výzkumná stanice J.G. Mendela leží na ostrově Jamese Rosse u průlivu Prince Gustava a od Brna je vzdálená 14 082 km.

Nejdřív jsme byli seznámeni s tím, jak je možné se na Antarktidu dostat. Cestu z Jižní Ameriky proráží ledoborci a trvá 3-4 dny, protože v moři se vyskytují ledovce a ledary, které vznikají střetem studené a teplé vody. Posledních 15 km se musí letět vrtulníkem se speciálními lyžinami.

Po příjezdu na opuštěnou stanici čeká vědce těžká práce s odklízením i dvoumetrové vrstvy sněhu. V takovém případě platí pravidlo, že ,,každý dělá vše" a nehledí se na postavení  v expediční posádce. Tu tvoří asi 15 vědců, většinou přírodovědců - ekologů, algologů, fyziologů nebo geologů, ti většinu dne tráví v terénu. Život na stanici, kde vědci stráví asi 3 měsíce, je velice těžký, venkovní teploty se pohybují okolo 0°C.  Pěkné počasí se objeví asi jednou za tři týdny, jinak převládají nepříjemné horizontálně unášené srážky a vítr. Na stanici se pak teploty pohybují okolo 10 -15°C. Zdrojem energie pro základnu jsou solární panely, malé větrné reaktory a naftové motory. Přednášejícímu profesoru Bartákovi jsme mohli položit jakoukoli zvídavou otázku o životě na stanici – vždy nám ji ochotně zodpověděl. Dozvěděli jsme se, jak funguje hygiena i stravování a že z polárníků se po expedici stávají nejlepší pekaři chleba.

Velká část informací se ale týkala samotného výzkumu. Čeští vědci zkoumají rychlost oteplování atmosféry, které zde probíhá nejrychleji na světě. Za posledních 50 let se oteplilo o 2,5°C, zvýšila se koncentrace CO2 a ozónová vrstva nad Antarktidou se ztenčila. Pan profesor nás seznámil s funkcí ,,open topů“, ve kterých vědci simulují různé přírodní podmínky a reakci rostlin na ně, jejich fotosyntetickou aktivitu apod.

Pan Barták se také pochlubil, že v ledovcových jezerech našli tři nové druhy řas a zajímavé ekosystémy, které nejsou nikde jinde na světě.
V závěru přednášky byl dostatek prostoru pro otázky nás studentů. Dozvěděli jsme se také o možnosti využití studentských grantů, díky kterým se lze zapojit do antarktického výzkumu. Více informací najdete na www.muni.cz/antartica09/.

Panu Bartákovi děkujeme za přednášku, přejeme hodně úspěchů v badatelské práci a doufáme, že na naši školu opět brzy zavítá.

Helena Pipová, III.B