Studenti historického semináře si připomínají významné výročí
První akcí, které se zúčastnili jen někteří, byla o prvním zářijovém víkendu sobotní vyjížďka po stopách světícího biskupa Braidy. Společně s místním historikem Lopaurem navštívili Veselíčko, Horní Bobrovou, Zvoli – tedy místa, kterými pravděpodobně biskup Braida projížděl při své cestě za vysvěcením kostela na Zelené hoře. Navíc jsou to i místa spojená se Santinim a Václavem Vejmluvou, kteří se zasloužili o vybudování kostelů právě ve Zvoli a v Horní Bobrové. Během putování zazněla řada zajímavých informací jak o architektu Santinim, tak o Vejmluvovi a jeho působení ve žďárském klášteře.
Další akcí, kterou absolvovali všichni studenti semináře, byla návštěva Regionálního muzea ve Žďáře nad Sázavou. Ve středu 14. září se studenti maturitních ročníků Biskupského gymnázia vydali v rámci historického semináře na výstavu do Regionálního muzea ve Žďáře nad Sázavou. Výstava k 300. výročí vysvěcení poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nesla název Roky v baroku a seznámila studenty se všemi životními etapami člověka žijícího právě v době barokní. Díky milé paní průvodkyni se dozvěděli nejen to, jak se tehdy lišil život bohatých a chudých lidí, jaké svátky je po celý rok provázely, ale také to, jakým způsobem se v baroku slavila svatba, jaké se nosilo oblečení nebo jak vypadala svatební hostina. Na závěr si pak studenti kromě zatočení kolem osudu mohli sami vyzkoušet některé, pro ně neznámé a nové činnosti jako psaní v barokním stylu, vyšívání a podobně. Celá výstava působila velmi zajímavě a obohatila studenty o nespočet nových informací.
O týden později, 21. 9. 2022, se potom vydali se žďárským historikem Mgr. Mikulem na procházku po barokním Žďáře. Procházka ovšem začínala přímo v Regionálním muzeu, kde jim pan Mikule ukázal model města Žďáru i s vedutou z roku 1727 a vysvětlil, které části měl barokní Žďár, kdy o ně přišel, jaké skupiny obyvatel ve Žďáře žili i jak se jim říkalo. Poté následovala komentovaná procházka městem, kde pan Mikule žákům u každého místa ukazoval původní fotografie místa, informoval je o jeho historii, popřípadě i o původních majitelích nebo řekl dokonce i vtipné historky spojené s daným místem. Za zmínku stojí například žďárská potopa v roce 1714, během které se hladina vody v uzavřeném údolí zvedla do výšky 5 m, protrhla hráze rybníku, zničila nespočet domů a zaplavila dokonce i klášter. Zajímavé místo bylo také žďárské popraviště, to žáci sice nenavštívili, ale pan Mikule jim o něm vyprávěl. Určitě stojí také za zmínku, protože většina ždárských obyvatel netuší, že stálo na místě, kde nakupují, v areálu dnešního Nákupního parku Žďár. Poslední poprava se zde měla uskutečnit v roce 1756, ale neuskutečnila se, protože odsouzenému byl udělen mírnější trest. I přes chladné počasí žáci procházku zvládli a zakončili ji u Regionálního muzea, kde se rozloučili se svým průvodcem. Určitě si odnesli z procházky nové a zajímavé informace o Žďáře.
Další akcí, kterou jsme si významné výročí měli možnost připomenout, byla přednáška profesora Royta s názvem Ikonografie kostela a osobnosti sv. Jana Nepomuckého.
První část, ve které se profesor Royt zabýval obzvláště životem a svatořečením sv. Jana Nepomuckého, se odehrávala přímo uvnitř kostela, a my tak mohli okusit atmosféru tohoto magického místa. Dozvěděli jsme se například, že sv. Jan Nepomucký nebyl jen barokním světcem, jak je často zmiňováno, ale byl populární již dlouho před svým svatořečením.
V druhé části, která se odehrávala v ambitu, se profesor Royt zaměřil obzvláště na symboliku nejen kostela na Zelené hoře, ale i dalších Santiniho staveb. Dozvěděli jsme se například, že želva, jejíž podobu má kostel v Obyčtově, je symbolem Panny Marie. Také nám bylo vysvětleno, jak moc byly důležité pouti v životě barokního člověka. Dále jsme se dozvěděli, proč mají některé poutní kostely ambit. Ten sloužil nejen jako ochrana před změnami počasí, ale i jako oddělení světského světa od toho duchovního či jako místo ke zpovědi nebo k modlitbě.
Abychom se v semináři neomezovali jen na žďárské působení Santiniho, zpracovali studenti informace také o dalších jeho stavbách v České republice. Svoje práce odprezentovali přímo v hodinách, ale také vytvořili padletovou mapu, do které své informaci zanesli.
