Exkurze studentů BiGy do Štrasburku a Paříže
Každý student slyší rád větu: „Pojedeme na školní výlet!“. A radost byla stokrát větší když v té větě zaznělo slovo Francie.
Naše cesta začala 28. dubna večer, když jsme plní očekávání nasedli do autobusu. Po několika hodinách již nás, společně se sluncem, vítal Štrasburk. Město leží na hranicích Německa a Francie, což se odráží v jeho kultuře. Se Štrasburkem jsme se sblížili z hladiny řeky Ill, která jím protéká. Navštívili jsme kopii pařížské katedrály Notre-Dame. A jelikož je Štrasburk jedním ze tří sídel Evropského Parlamentu, nemohli jsme si nechat ujít šanci tuto instituci navštívit.
Po zastávce ve Štrasburku nás očekával cíl naší cesty. Paříž. Je těžké udělat si na ní vlastní názor. Prohlížíte si knížky, fotky, čtete zážitky lidí, kteří jí již navštívili a ze všech stran vás obklopují chvalozpěvy na toto velkolepé město. Říci, že je úžasná, už je klišé a úvaha, že úžasnou není, je moc surová a klamná. Ale to, co jsme doopravdy cítili skvěle vystihuje věta: „Je přesně taková, jakou jsme si jí představovali a vysnili.“ Možná ještě o něco krásnější. Jedete po Champs-Élysées a víte, že takové místo je velmi vzácné a ojedinělé. Celé kouzlo Paříže spočívá v jedné maličkosti. Její architektura spolu nezápasí. Moderní budovy nestojí na úkor starých. Styly se prolínají. Netvrdíme, že na okrajích města nebyla sídliště a velké a posprejované budovy. Ale na ty se nevzpomíná. Z Paříže si odnášíte vzpomínky typu strachu, který přichází společně se schody vedoucími na vrchol Eiffelovy věže. Smíchu a vzrušení, které ve vás vyvolala čtvrť kolem Moulin Rouge a její „strážkyně“. Zamilovanost, pocházející od Sacré-Cœur a v neposlední řadě velkolepost, číhající za zdmi areálu Louvru. Fanynky Esmeraldy a Quasimoda musely být štěstím bez sebe, když stály před opravdovou katedrálou Notre-Dame, známou z knihy Zvoník u Matky Boží.
Jsme si jisty, že i přes občasné nepřízně počasí, si každý účastník naší výpravy sebou přivezl nazpátek něco úžasného. Zvlášť náš spolužák Honzík, který nám své zážitky sdělí v dalším čísle školního časopisu. A abychom nakonec citovali naši paní průvodkyni Anikó: „Jsme mladí, celý život máme před sebou a do Francie se ještě vrátíme".
Adéla Novotná a Kristýna Tulisová, sextac
U Eiffelovy věže
Ve Štrasburku
V Evropském parlamentu
