Maria, beze hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme.
Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie slavíme 8.prosince.
Neposkvrněném početí Panny Marie (latinsky Immaculata conceptio) je učení,
že Maria, matka Ježíše Krista, byla počata bez poskvrnění dědičným prvotním hříchem.
Římskokatolická církev jej oslavuje (8. prosince) od středověku, v roce 1854 učení papež Pius
IX. vyhlásil za dogma
Maria byla (podobně jako na počátku Adam a Eva) bez prvotního hříchu. Už před svým
narozením. Na rozdíl od Evy však tuto neposkvrněnost neztratila ani osobním hříchem. Pius
XII. ve své encyklice Mystici corporis z roku 1943 výslovně píše, že Maria byla svobodná od
jakéhokoli osobního nebo dědičného hříchu. Z toho důvodu katolíci také označují Ježíšovu
matku Marii za „plnou milosti" či „milostiplnou" (srov. Lk 1, 28). Byla (na rozdíl od
ostatních) uchráněna i od následků prvotního hříchu, jako je náklonnost k hříchu a nezřízená
žádostivost. Nebyla však uchráněna od vnějších důsledků hříchu, jako je bolest a utrpení,
které nesla spolu se svým synem. Mariino uchránění od prvotního hříchu jistě nebylo nutnou
podmínkou vtělení Božího Syna. Podle katolické nauky nicméně bylo vhodné, aby Bůh přišel
na svět do čistého, svatého příbytku, protože vedle jeho svatosti neobstojí nic poskvrněného.
I pro jeho lidský vývoj v rodině bylo vhodné prostředí dokonalé svatosti. Ale hlavním
důvodem bezhříšnosti Mariiny je zřejmě to, že Maria měla jako nová Eva zastupovat lidstvo
v souhlasu s Božím vykupitelským záměrem. Porušené stvoření by zřejmě nedokázalo říci
Bohu své „fiat" - staň se, protože by jeho vůle nebyla tak dokonale sjednocena s vůlí Boží,
jako byla vůle Mariina.
I když jsou novozákonní texty o Marii kvantitativně skromné, kvalitativně jsou velmi
závažné.Ilustrují jen jednu jedinou výpověď: Maria byla vyvolena Bohem a toto vyvolení ve
víře přijala. Klíčovou scénou je Zvěstování podle Lukášova evangelia. Bůh jí sděluje svůj
plán spásy, který spočívá v tom, že z čisté milosti a bez jakéhokoli lidského předběžného
či následného činu chce ve Vtělení vstoupit do myslitelně nejužšího společenství lásky
s člověkem. Je pro to příklad v Novém zákoně? Ano, Lukáš v evangeliu napsal:: „Anděl
přistoupil k Marii a řekl: Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou" (Lk 1,28
První úvahy o vyhlášení dogmatu o bezhříšném narození Marie se objevily už v 9. století
pod vlivem syrské tradice. Františkán blah. Jan Duns Scotus (který formuloval učení
o „anticipovaném vykoupení" - Po Scotově obhajobě se učení o neposkvrněném početí Panny
Marie rychle rozšířilo, jeho šíření vynikl především františkánský řád. Během staletí bylo
učení o neposkvrněném početí opakovaně potvrzeno papeži (např. Sixtem IV. bulou Cum
praeexcelsa, 1477) i církevními sněmy (Basilejský koncil).
Jako dogma byla tato idea vyhlášena „ex cathedra" papežem Piem IX. dne 8. prosince 1854
bulou Ineffabilis Deus Vše, co lze říci o Marii, vždy vychází z toho, že nejdokonalejším
způsobem přijala vykoupení. Ona je člověkem, jak ho myslel Bůh. ... Maria nebyla jen
nástroj bez vlastní vůle, pomocí něhož Bůh provedl svou spásu. Ona uslyšela jeho volání a
následovala pozvání Boží. Maria je původní obraz člověka, který zcela, až do základu své
existence, se odevzdává Bohu. Vede nás k Ježíši, je jeho Matka. V tom je nejkratší cestou k
němu. (Karl Lehmann: Vor dem Wunder der Weihnacht, Herder Freiburg, 1987, s. 48 - 52 )
Zobrazení.
Ustáleným způsobem zobrazuje od 16. století a nazývá se latinsky Immaculata, česky
Neposkvrněné (početí) nebo také bez poskvrny. Sochy a obrazy Panny Marie, která stojí na
zeměkouli, patou drtí hadovi (ďáblu) hlavu a před nohama má půlměsíc.
Maria, beze hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme.Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie slavíme 8.prosince.
Neposkvrněném početí Panny Marie (latinsky Immaculata conceptio) je učení,
že Maria, matka Ježíše Krista, byla počata bez poskvrnění dědičným prvotním hříchem.
Římskokatolická církev jej oslavuje (8. prosince) od středověku, v roce 1854 učení papež Pius
IX. vyhlásil za dogma
Maria byla (podobně jako na počátku Adam a Eva) bez prvotního hříchu. Už před svým
narozením. Na rozdíl od Evy však tuto neposkvrněnost neztratila ani osobním hříchem. Pius
XII. ve své encyklice Mystici corporis z roku 1943 výslovně píše, že Maria byla svobodná od
jakéhokoli osobního nebo dědičného hříchu. Z toho důvodu katolíci také označují Ježíšovu
matku Marii za „plnou milosti" či „milostiplnou" (srov. Lk 1, 28). Byla (na rozdíl od
ostatních) uchráněna i od následků prvotního hříchu, jako je náklonnost k hříchu a nezřízená
žádostivost. Nebyla však uchráněna od vnějších důsledků hříchu, jako je bolest a utrpení,
které nesla spolu se svým synem. Mariino uchránění od prvotního hříchu jistě nebylo nutnou
podmínkou vtělení Božího Syna. Podle katolické nauky nicméně bylo vhodné, aby Bůh přišel
na svět do čistého, svatého příbytku, protože vedle jeho svatosti neobstojí nic poskvrněného.
I pro jeho lidský vývoj v rodině bylo vhodné prostředí dokonalé svatosti. Ale hlavním
důvodem bezhříšnosti Mariiny je zřejmě to, že Maria měla jako nová Eva zastupovat lidstvo
v souhlasu s Božím vykupitelským záměrem. Porušené stvoření by zřejmě nedokázalo říci
Bohu své „fiat" - staň se, protože by jeho vůle nebyla tak dokonale sjednocena s vůlí Boží,
jako byla vůle Mariina.
I když jsou novozákonní texty o Marii kvantitativně skromné, kvalitativně jsou velmi
závažné.Ilustrují jen jednu jedinou výpověď: Maria byla vyvolena Bohem a toto vyvolení ve
víře přijala. Klíčovou scénou je Zvěstování podle Lukášova evangelia. Bůh jí sděluje svůj
plán spásy, který spočívá v tom, že z čisté milosti a bez jakéhokoli lidského předběžného
či následného činu chce ve Vtělení vstoupit do myslitelně nejužšího společenství lásky
s člověkem. Je pro to příklad v Novém zákoně? Ano, Lukáš v evangeliu napsal:: „Anděl
přistoupil k Marii a řekl: Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou" (Lk 1,28
První úvahy o vyhlášení dogmatu o bezhříšném narození Marie se objevily už v 9. století
pod vlivem syrské tradice. Františkán blah. Jan Duns Scotus (který formuloval učení
o „anticipovaném vykoupení" - Po Scotově obhajobě se učení o neposkvrněném početí Panny
Marie rychle rozšířilo, jeho šíření vynikl především františkánský řád. Během staletí bylo
učení o neposkvrněném početí opakovaně potvrzeno papeži (např. Sixtem IV. bulou Cum
praeexcelsa, 1477) i církevními sněmy (Basilejský koncil).
Jako dogma byla tato idea vyhlášena „ex cathedra" papežem Piem IX. dne 8. prosince 1854
bulou Ineffabilis Deus Vše, co lze říci o Marii, vždy vychází z toho, že nejdokonalejším
způsobem přijala vykoupení. Ona je člověkem, jak ho myslel Bůh. ... Maria nebyla jen
nástroj bez vlastní vůle, pomocí něhož Bůh provedl svou spásu. Ona uslyšela jeho volání a
následovala pozvání Boží. Maria je původní obraz člověka, který zcela, až do základu své
existence, se odevzdává Bohu. Vede nás k Ježíši, je jeho Matka. V tom je nejkratší cestou k
němu. (Karl Lehmann: Vor dem Wunder der Weihnacht, Herder Freiburg, 1987, s. 48 - 52 )
Zobrazení.
Ustáleným způsobem zobrazuje od 16. století a nazývá se latinsky Immaculata, česky
Neposkvrněné (početí) nebo také bez poskvrny. Sochy a obrazy Panny Marie, která stojí na
zeměkouli, patou drtí hadovi (ďáblu) hlavu a před nohama má půlměsíc.
Maria, beze hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme.Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie slavíme 8.prosince.
Neposkvrněném početí Panny Marie (latinsky Immaculata conceptio) je učení,
že Maria, matka Ježíše Krista, byla počata bez poskvrnění dědičným prvotním hříchem.
Římskokatolická církev jej oslavuje (8. prosince) od středověku, v roce 1854 učení papež Pius
IX. vyhlásil za dogma
Maria byla (podobně jako na počátku Adam a Eva) bez prvotního hříchu. Už před svým
narozením. Na rozdíl od Evy však tuto neposkvrněnost neztratila ani osobním hříchem. Pius
XII. ve své encyklice Mystici corporis z roku 1943 výslovně píše, že Maria byla svobodná od
jakéhokoli osobního nebo dědičného hříchu. Z toho důvodu katolíci také označují Ježíšovu
matku Marii za „plnou milosti" či „milostiplnou" (srov. Lk 1, 28). Byla (na rozdíl od
ostatních) uchráněna i od následků prvotního hříchu, jako je náklonnost k hříchu a nezřízená
žádostivost. Nebyla však uchráněna od vnějších důsledků hříchu, jako je bolest a utrpení,
které nesla spolu se svým synem. Mariino uchránění od prvotního hříchu jistě nebylo nutnou
podmínkou vtělení Božího Syna. Podle katolické nauky nicméně bylo vhodné, aby Bůh přišel
na svět do čistého, svatého příbytku, protože vedle jeho svatosti neobstojí nic poskvrněného.
I pro jeho lidský vývoj v rodině bylo vhodné prostředí dokonalé svatosti. Ale hlavním
důvodem bezhříšnosti Mariiny je zřejmě to, že Maria měla jako nová Eva zastupovat lidstvo
v souhlasu s Božím vykupitelským záměrem. Porušené stvoření by zřejmě nedokázalo říci
Bohu své „fiat" - staň se, protože by jeho vůle nebyla tak dokonale sjednocena s vůlí Boží,
jako byla vůle Mariina.
I když jsou novozákonní texty o Marii kvantitativně skromné, kvalitativně jsou velmi
závažné.Ilustrují jen jednu jedinou výpověď: Maria byla vyvolena Bohem a toto vyvolení ve
víře přijala. Klíčovou scénou je Zvěstování podle Lukášova evangelia. Bůh jí sděluje svůj
plán spásy, který spočívá v tom, že z čisté milosti a bez jakéhokoli lidského předběžného
či následného činu chce ve Vtělení vstoupit do myslitelně nejužšího společenství lásky
s člověkem. Je pro to příklad v Novém zákoně? Ano, Lukáš v evangeliu napsal:: „Anděl
přistoupil k Marii a řekl: Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou" (Lk 1,28
První úvahy o vyhlášení dogmatu o bezhříšném narození Marie se objevily už v 9. století
pod vlivem syrské tradice. Františkán blah. Jan Duns Scotus (který formuloval učení
o „anticipovaném vykoupení" - Po Scotově obhajobě se učení o neposkvrněném početí Panny
Marie rychle rozšířilo, jeho šíření vynikl především františkánský řád. Během staletí bylo
učení o neposkvrněném početí opakovaně potvrzeno papeži (např. Sixtem IV. bulou Cum
praeexcelsa, 1477) i církevními sněmy (Basilejský koncil).
Jako dogma byla tato idea vyhlášena „ex cathedra" papežem Piem IX. dne 8. prosince 1854
bulou Ineffabilis Deus Vše, co lze říci o Marii, vždy vychází z toho, že nejdokonalejším
způsobem přijala vykoupení. Ona je člověkem, jak ho myslel Bůh. ... Maria nebyla jen
nástroj bez vlastní vůle, pomocí něhož Bůh provedl svou spásu. Ona uslyšela jeho volání a
následovala pozvání Boží. Maria je původní obraz člověka, který zcela, až do základu své
existence, se odevzdává Bohu. Vede nás k Ježíši, je jeho Matka. V tom je nejkratší cestou k
němu. (Karl Lehmann: Vor dem Wunder der Weihnacht, Herder Freiburg, 1987, s. 48 - 52 )
Zobrazení.
Ustáleným způsobem zobrazuje od 16. století a nazývá se latinsky Immaculata, česky
Neposkvrněné (početí) nebo také bez poskvrny. Sochy a obrazy Panny Marie, která stojí na
zeměkouli, patou drtí hadovi (ďáblu) hlavu a před nohama má půlměsíc.
Maria, beze hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme.
