Poslední únorový den jsem se společně s mojí třídou 3. B a septimou vydala do Pardubic, kde na nás čekala sedadla ve Východočeském divadle Pardubice, ve kterém jsme zhlédli anglické představení Animal Farm od slavného anglického spisovatele George Orwella.
Již od rána nestíhám, jdu, jak nejrychleji to jde, brání mi v tom však vysoké podpatky a
namrzlé chodníky. Ve škole nahlašuji svoji přítomnost paní učitelce Tulisové a vzápětí už
čekáme se spolužáky v chladném, ale slunečném počasí před školou na autobus, který přijíždí
s drobným zpožděním. Vcházím do autobusu, zdravím pana řidiče a ten mi se smíchem říká:
„Tak dneska už podruhé.“ Tento řidič mě totiž vezl i do školy. Během cesty si povídám
s kamarády, autobusem se ozývá hluk, smích a šustění sáčků od svačiny.
Po hodině jsme dorazili do Pardubic, kde dostáváme rozchod. S kamarády míříme po krásné
pěší zóně přímo do kavárny, vešli jsme do opravdu útulné a voňavé. Usedáme ke stolu a hned
přichází servírka. Na otázku, zda máme vybráno, odpovídám slovy: „Ano, prosím, jeden
cheesecake a horký nápoj.“
Okolo jedenácté se jsme se dostali do krásného divadla, odkládám si kabát s batohem do malé
šatny a za chvíli již vstupuji do sálu. Divadlo je poměrně malé, ale zato velmi pěkné, cestou
do předposlední řady si všímám zajímavých ozdob. „Dívej, támhle je dokonce i kůň, to jsme
fakt v Pardubicích, “ upozorňuje mě spolužačka na další detail.
V sále se pomalu začíná stmívat, diváci se ztišují a na pódium vchází pět herců. Na jevišti
setrvávají celé představení a mění své role z lidských do zvířecích. Sálem se několikrát
rozléhá smích, ale chvílemi je mezi diváky cítit i napětí. Po skončení s přáteli diskutujeme o
hře, sděluji jim, že představení bylo dle mě povedené a zábavné, myslím si, že herci předvedli
velmi kvalitní výkon. Celou zpáteční cestu odpočívám a přemýšlím nad tím, jakou další hru
bych ráda viděla.
Magdaléna Dvořáková
