Cestování do zahraničí je pro studující mladé lidi neocenitelnou příležitostí zblízka vidět, slyšet a osahat si věci, které znají z učebnic, z internetu a, samozřejmě, z výkladu svých učitelů. Hmotné vzpomínky na minulost se v absolutní většině vyznačují tím, že jsou fyzicky nepřenosné, že je nutné vydat se za nimi – často do zahraničí.
Cestování do zahraničí je pro studující mladé lidi neocenitelnou příležitostí zblízka vidět, slyšet a osahat si věci, které znají z učebnic, z internetu a, samozřejmě, z výkladu svých učitelů. Hmotné vzpomínky na minulost se v absolutní většině vyznačují tím, že jsou fyzicky nepřenosné, že je nutné vydat se za nimi – často do zahraničí.
Předmětová komise dějepisu a latiny koncipuje výjezdy do zahraničí tak, aby se studenti mohli seznámit s místy a okolnostmi, které představují kořeny evropské civilizace a kultury. Už několikrát se cílem našich výprav za poznáním stala Itálie, konkrétně hlavní město Řím, ale také metropole Toskánska – Florencie. Volba je to přirozená, protože právě zde se mohli naši studenti seznámit se třemi základními okruhy poznatků, které jsou pro milovníky evropské historie tak přitažlivé.
Starověká Římská říše diktovala rozvoj podstatné části okolního světa v posledních stoletích před Kristem a ještě několik století po Kristu. V Římě je to poznat. Rozlehlé areály památek připomínají onu slávu a bohatství, které přivedly Řím k moci a způsobily i jeho pád. Colosseum, Forum Romanu, památník Gaia Iulia Caesara.
Dalším významným okruhem našeho zájmu byly památky církevní. Vatikán pokrývá pouze malé území uprostřed Říma, ale že je srdcem křesťanstva, to je poznat na každém kroku a v každé chvíli. Prošli jsme ho několikrát všemi směry. Mezi nejhlubší zážitky patřil vstup do Baziliky sv. Petra a pak pohled z jejího nejvyššího přístupného místa. Nevelký románský kostelík postavený v roce 1000 na ostrůvku na Tibeře ukrýval v šeru svého interiéru oltář sv. Vojtěcha. Dvakrát v průběhu nedělního poledne jsme mohli vidět Svatého otce – poprvé při jeho požehnání shromážděným věřícím a asi hodinu poté, když nám zamával z kolemjedoucí limuzíny. Řím jsme navštívili poprvé na jaře 2010. Když jsme opouštěli Vysočinu, byl zde ještě sníh. V Římě jsme si fotili strom plný oranžových mandarinek. Další cesty do tohoto města jsme podnikli hned v následujících dvou letech – v roce 2011 a v roce 2012.
Florencie je magnetem pro lidi, kteří milují renesanci. V 15. a 16. století zde byla vytvořena díla, která dodnes berou dech. Katedrály, mosty, sochy a olejomalby a otisky dlaní Michelangela, Brunelleschiho a mnoha dalších – to zanechá hlubokou stopu v každém, kdo se může přiblížit. Zapomenout nelze ani na zakonzervovaný středověk, jehož vůni jsme mohli nasát z hradeb, zdí a věží Sieny a San Gimignana. A jelikož jsme tam měli ku pomoci kamarádku od nás ze Žďáru žijící ve Florencii, všechno bylo o něco hlubší a intenzivnější, včetně občasných bleskových minikurzů italštiny vždy těsně před tím, než jsme vstoupili do restaurace nebo galerie. Florencie byla na programu v říjnu 2014.
Bratislava – to je trochu jiný šálek kávy. Navštívili jsme ji se studenty historického semináře již počtvrté, a naposled v listopadu 2015. To je zahraničí velmi blízké – geograficky i mentálně. Vlak tam jede pouze něco přes tři hodiny, žádné kurzy cizího jazyka a ceny se dají vydržet. Do slovenské metropole vyjíždíme hledat společné kořeny Čechů a Slováků. Společnou republiku ve 20. století připomínají pomníky – gen. Štefánik na jednom místě s československým lvem (oba v bronzu) a několik památných desek na zdech, výstavy českých umělců. V jednom státě jsme žili několik století předtím – Jagellonci, Habsburkové (Hrad, Academia Istropolitana), ale prvním společným státem byla Velká Morava. Tu jsme si připomněli v mrazivém větru na hradě Devín. Mimochodem, těsně pod vrcholem hradního kopce je i památka starověká a vůbec ne ledajaká. Římští legionáři tu ve 4. století po Kristu zanechali skromnou kamennou kapličku – nejstarší zachovanou křesťanskou stavbu na sever od Dunaje vůbec. Symboly křížů a ryb jsou tam velmi patrné.
I v budoucnu se budou v plánech objevovat výjezdy do zahraničí. Obohacování mladé generace o autentické zážitky z míst, kde se rodila HISTORIE, jsou nenahraditelné.
PhDr. Dušan Ďurďovič, Mgr. Eva Tomášková
