Jako malá jsem měla sen se stát učitelkou, tak jsem si za ním šla

Plnit si své vlastní sny není vůbec nic jednoduchého, ale nic není nemožné. Tímto heslem se řídila i paní učitelka Lenka Melicharová, která si svůj sen učit biologii splnila. Kromě toho, že je velmi dobrá učitelka, tak vám dokáže hodinu zpříjemnit i nějakými vtípky. A to potom žádná hodina biologie není nuda.

Kde jste strávila své dětství?

Na Českomoravské Vysočině v malebné obci Nížkov, kde žiji i nyní.

Jak se vám tam líbí?

Jelikož zde žiji celý život, tak jsem na zdejší prostředí zvyklá. Máme tu všechno, co potřebujeme obchod, školu, kadeřnictví a kostel. Za poslední léta se to tu hodně rozrostlo. Přibylo hodně nových baráků a zdaleka už zde neznám tolik lidí, jako dřiv.

Kde jste studovala?

Vystudovala jsem gympl, ale za totality byla šance dostat se na učitelku pro mě mizivá, tak jsem šla studovat na strojárnu na VUT do Brna. Nebudu lhát žádný med to nebyl, ale zvládla jsem to dostudovat. U toho jsem si udělala pedagogické minimum a následně jsem šla dálkově studovat biologii. Na mateřské jsem si ještě dodělala etiku.

Jaký byl váš dětský sen?

Od malička jsem chtěla být učitelkou. Každý den, když jsem přišla ze školy, tak jsem si šla hrát na školu. Vzala jsem si svůj kufřík a za něj posadila svoje panenky. Udělala jsem si takový svůj kabinet. To už prostě někdo má to štěstí, že v životě ví od malička, co chce dělat. Když člověk fakt chce a má sen, tak to dokáže.

Co ráda děláte ve svém volném čase?

Ráda chodím ven do přírody na vycházky, a nebo čtu. To mě hodně baví. Na filmy taky koukám, ale spíš na takové ty klasiky např Cimrmani a nebo Na samotě u lesa, to už vám mladým skoro nic neřekne. Z novějších věcí teď sleduji seriál Kukačky, ten se mi velmi líbí, hlavně jak se tam prolíná téma biologické a etické.

Vaříte ráda?

Že by to by můj to není, ale zase ten stůl drží rodinu pohromadě. U nás se snažíme s klukama taky u stolu alespoň na jedno jídlo sejít. Já mám doma takové hodné děti, co všechno sní. Mezi mé nejoblíbenější jídla patří, my tomu u nás doma říkáme ,,jednohrncové jídla’’ např: rizoto, zapečené brambory nebo maso na šťávě. Samozřejmě řízek a bramborová kaše též nesmí chybět. U nás se sní všechno.

Co je podle vás nejdůležitější při hledání partnera?

Asi štěstí, otevřené srdce a mysl. Já furt děckám ve škole říkám, když budete šťastný v osobním životě a potkáte toho správného člověka, se kterým si budete rozumět. Všechno ostatní dokážete. A z biologického hlediska, by vám váš partner měl vonět, když smrdí. Ale vonět ti může 10 chlapů, ale jen ten jeden bude ten správný.

 Natálie Šorfová