„Ke všemu jsem se dostal omylem"

I takové věty zazněly ve středu 20. ledna na půdě Biskupského gymnázia. Jejich autorem byl světoznámý kadeřník Jan Špilar.

Při besedě tento specialista přes vlasy všechny přítomné seznamoval se svým pestrým životním příběhem. Studenti se mimo jiné dozvěděli, že se narodil 3. 9. 1964 v Pardubicích. Po absolvování ZDŠ Br. Veverkových v Pardubicích se chtěl přihlásit na gymnázium, ale protože otec byl politicky činný v éře komunismu, jeho přání se nezrealizovalo. Mohl si pouze vybrat učební obor. Jak sám publiku přiznal, truhlářem být nemohl, protože kdyby pokazil práci se dřevem, nedalo by se to už opravit. A proto se rozhodl stát se kadeřníkem.

Do učení nastoupil v Hradci Králové, kde již po několika hodinách zjistil, že má podle paní mistrové talent. A vskutku tomu tak bylo, protože v prvním ročníku vyhrál soutěž, které se takto mladý člověk zúčastnil poprvé.

Po vyučení se dostal, jak sám uvádí omylem, do Národního divadla v Praze. Zde se chopil funkce maskéra a začal spolupracovat na oskarovém filmu Amadeus.

Studenti Lukáš Dobrovolný a Jan Hemzová byli zvědaví, na co v životě je pyšný. Špilar uvedl, že jsou to především dvě věci. Za prvé právě spolupráce na výše zmiňovaném filmu Amadeus, kde měl mimo jiné i nenápadnou roli, a za druhé otevření jeho vlastního kadeřnického studia Střihoruký Edward v Brně, kde pracuje dodnes.

Jeho dalším životním krokem bylo založení české sekce Haute Coiffure Francaise (HCF), která sdružuje nejlepší kadeřníky světa a získání zlaté medaile se safírem za přenos francouzské módy do České republiky.

Brněnský kadeřník ale nemluvil pouze o svém osobním životě a práci na filmu, ale zmínil se i o svých duchovních aktivitách. Od roku 1999 si při zaměstnání doplňoval vzdělání a v roce 2003 maturoval. Následující rok promoval na TF JCU v Českých Budějovicích, na katedře praktické teologie s titulem Mgr. Zároveň byl v tomto městě auditorem Diecézního soudu. Nyní připravuje snoubence k přijetí svátosti manželství a rodiče ke křtu jejich dětí.

Vyvrcholením středeční besedy se stala komentovaná ukázka normálního a avantgardního vlasového střihu. Jan Špilar si vylosoval dobrovolníky z řad studentů, na kterých demonstroval své umění a neváhal během stříhání Tomáše Kudláčka ukázat, z jakého důvodu získal přezdívku Střihoruký Edward.

Na závěr se s účastníky rozpravy rozloučil slovy : „Dělat něco, co vás baví, to je největší štěstí, jaké můžete v životě zažít.“