Ani letos jsme neváhali a už poněkolikáté jsme se do Prahy na Akademii věd vypravili
Týden vědy a techniky AV ČR 2013
Týden vědy a techniky je největším vědeckým festivalem v České republice. Tento rok se uskutečnil již jeho 13. ročník, který probíhal ve dnech 1. - 15. listopadu a jeho mottem bylo „Věda, které rozumíte.“ Akademie věd každoročně nabízí velmi bohatý program - od přednášek z různých vědeckých oborů (fyzika, chemie, biologie, matematika,…) přes výstavy, exkurze, promítání dokumentárních filmů až po vědecké kavárny. Proto jsme ani letos neváhali a už poněkolikáté jsme se do Prahy na Akademii věd vypravili.
A teď už méně formálně. Chcete-li se dozvědět, jak jsme se v Praze měli a co jsme zažili, tak je zde krátké resumé:
PONDĚLÍ 11. 11. 2013
Jakmile náš vlak zastavil na Hlavním vlakovém nádraží, asi každého z nás pohltila pravá pražská atmosféra – spousta lidí, spousta zvuků, spousta ulic,…zkrátka Praha. Po „menší“ frontě u trafiky s lístky na metro jsme se vydali směr Ládví, kde jsme byli ubytováni. A pak už to mohlo začít.
Na první přednášku jsme se rozdělili na dvě poloviny. Jedni se mohli zamýšlet nad tím, jestli kvantové počítače pomohou rozluštit nezodpovězené otázky tajemného světa molekul a druzí zase nad tím, kdo má spolehlivý recept na správné rozhodování. Potom jsme se přesunuli do báječné restaurace na Ostrovní, kde si nás personál velmi rychle oblíbil.
Odpoledne jsme měli rozchod na Václavském náměstí a k večeru jsme se přesunuli zpátky na AV, kde byla přednáška o stratocachingu. Po přednášce jsme ještě navštívili interaktivní výstavu Po stopách zločinu, kde jsme se snažili vypátrat vraha, nechali si udělat otisky prstů a trochu nahlédli do zákulisí kriminalistiky.
ÚTERÝ 12. 11. 2013
Po snídani jsme se procházkou přes Náměstí republiky, kde jsme mohli zanechat svá přání u sochy sv. Judy Tadeáše, Celetnou ulici, kde jsme viděli pamětní desku českého matematika Bernarda Bolzana, chrám sv. Týna, kde je pohřbený astronom Tycho de Brahe a Staroměstské náměstí, vydali na další přednášky na Akademii věd.
Na programu byla přednáška „Tajuplné neutrino“, která se týkala právě těchto nejpočetnějších částic ve vesmíru, jejich zdrojů a využití. Poté jsme v přednášce s názvem „Star Trek v laboratoři: Tažný paprsek realitou?“ pochopili, že světlo opravdu není jen na svícení. V následující přednášce „Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém“ jsme získali informace o funkcích a poruchách imunitního systému.
Po večeři nás ještě čekala krásná procházka rozzářenou noční Prahou. Nechali jsme se vyvézt lanovkou na Petřín, přes Strahov jsme se vydali k Pražskému hradu a nezapomněli jsme ani na Karlův most.
STŘEDA 13. 11. 2013
Ve středu jsme výjimečně nezamířili na Akademii věd, ale naše kroky směřovaly do Ústavu informatiky, kde nás čekalo pět různých přednášek. Hned v první s názvem „Mozek nikdy nespí“ jsme si uvědomili, jak je lidský mozek velmi důležitý a podivuhodný. Poté nám bylo v přednášce „Intuice, nebo formální metody?“ na praktických příkladech ukázáno, že s čím většími čísly pracujeme, tím více naše intuice selhává (což sami možná dobře znáte). Čekalo nás také trochu historie o počítačích v přednášce „Počítače jako produkt lidského mozku“ a byli jsme seznámeni s chybami pramenícími ze zaokrouhlování v přednášce s názvem „Co vy na to, pane Gauss?“. V poslední přednášce jsme viděli prezentaci o výzkumu, který se týkal aktivity genů při cévní mozkové příhodě.
Celé odpoledne jsme strávili v Národním technickém muzeu, kde jsme prošli spoustu expozic týkající se dopravy, astronomie, tiskařství, času, fotografií, atd. Večerní program asi nejvíc potěšil nás, holky, protože jsme dostali rozchod v nákupním centru Palladium, kde z kličkování mezi lidmi nikdo nedělal žádnou vědu.
ČTVRTEK 14. 11. 2013
Poslední den jsme po snídani opět vyrazili na Akademii věd, kde byly na programu poslední dvě přednášky. V první z nich si přišli na své milovníci biologie, protože se týkala hormonů a všeho, co s nimi souvisí a nesla název „Jsou estrogeny zázračné hormony?“. Ve druhé přednášce se zase měli možnost vyžít všichni věrní sledovači kriminálek a detektivek, protože nám byly představeny různé metody identifikace mrtvol a především jsme měli možnost vidět někdy až příliš detailní fotografie zavražděných lidí. Abych pravdu řekla, čekala jsem, kdy se někdo zvedne a odejde ze sálu, ale nikdo to neudělal.
Teď už mi zbývá jen dodat, že po přednáškách jsme se přesunuli na oběd a pak na Smíchovské nádraží, odkud nás už čekala cesta zpátky do Žďáru.
Tento týden je (a myslím, že nejen pro mě) nezapomenutelný. Jsem moc ráda, že jsme měli tu příležitost se na Akademii věd podívat, zúčastnit se všech těch přednášek, na kterých přednášeli velmi vzdělaní a často i vážení lidé, a že jsme se mohli posunout zase o kousek blíž vědě samotné.
za studenty BiGy Klára Schnitterová, 3.B
