Efektivnější výuku matematiky, která děti nestresuje, zavádějí i školy na Žďársku Na osmi stech škol využívají podle šetření České školní inspekce nový koncept výuky matematiky známý jako „Hejného metoda.“ Od nového školního roku se přidají i další školy ze Žďárska.
Efektivnější výuku matematiky, která děti nestresuje, zavádějí i školy na Žďársku
Na osmi stech škol využívají podle šetření České školní inspekce nový koncept výuky matematiky známý jako „Hejného metoda.“ Od nového školního roku se přidají i další školy ze Žďárska. „V kraji Vysočina touto metodou vyučují například školy v Bystřici nad Pernštejnem, Přibyslavi a Jihlavě. Na druhém stupni zavedlo Hejného metodu před dvěma lety Biskupské gymnázium, s ročním zpožděním se přidalo i státní gymnázium,” vypočítává školy Jan Šedo ze společnosti H-mat, o.p.s., která se o rozvoj a šíření výuky stará.
Výuka matematiky Hejného metodou přestává být ojedinělou, během dvou let se více než zdvojnásobil počet českých škol, které ji používají. Jak ukázal průzkum České školní inspekce, přes 98 % škol, na nichž se progresivní metoda vyučuje, s ní učinilo pozitivní zkušenost. Ředitelé kladně hodnotí zejména fakt, že metoda budování schémat u dětí rozvíjí vedle matematického myšlení logiku a představivost. „Loni se v matematické soutěži Klokan moji šesťáci vyrovnali o rok starším dětem, které se ještě Hejného metodou neučily. Můj nejlepší žák byl dokonce lepší než nejlepší žák z vyšší třídy,“ říká učitel Hynek Humlíček ze žďárského Biskupského gymnázia, které je zařazeno mezi prvních deset škol, které Hejného metodu zavedly na druhém stupni. „Hejného metodu jsme zavedli, protože nové maturitní zkoušky jsou založeny spíše na logickém uvažování než na numerickém počítání a metoda také rozvíjí osobnost dětí a jejich vzájemnou spolupráci,“ zdůvodňuje volbu metody ředitel Biskupského gymnázia Jiří Cočev.
Na webu www.h-mat.cz je popsáno dvanáct klíčových principů Hejného metody. Tři jsou podle Šeda hodně odlišné od běžné výuky. „Nejzásadnější je role učitele, který dětem nepředkládá hotové poznatky a následně je s nimi neprocvičuje, ale předkládá dětem úlohy k řešení a jen moderuje následnou diskuzi dětí o způsobech jejich řešení. Děti se tak učí navzájem, což je podle takzvané pyramidy učení nejefektivnější způsob učení – podle ní si zapamatujeme jen 20% z toho, co slyšíme a vidíme, naopak si zapamatujeme až 90% z toho, co sami někoho učíme,“ doplňuje ho Humlíček, který učil matematiku dvacet let klasickou metodou a nechtěl by se už k ní vracet. Metodu odlišuje od běžné výuky i orientace na budování tzv. schémat. „Každý máme podvědomě uložené schéma našeho bytu nebo domu. Když se vás pak zeptám na počet oken ve vašem bytě, dokážete mi odpovědět, aniž byste se to někdy předtím učil,“ píše se na výše zmíněné webové stránce. Třetím hlavním rozdílem je výuka v didaktických prostředích. „Schéma bytu si budujeme tím, že toto prostředí často navštěvujeme a řešíme v něm různé úlohy od rutinního zatahování závěsů přes malování po dílčí přestavby,“ vysvětluje Šedo a popisuje, jak se obdobně děti učí schéma operací s čísly v prostředí autobusu, kde sčítají a odčítají cestující, kteří na
zastávkách nastupují a vystupují. Reálný autobus však ve třídě nahradí krabička od čaje a cestující víčka od PET lahví.
Metodu začal vyvíjet Vít Hejný před sedmdesáti lety, když učil na obchodní akademii na Slovensku (tehdejším druhém stupni). Zjistil totiž, že děti sice zvládají spočítat velice rychle typově stejné příklady, s jakými se potkaly v učebnici, ale při sebemenší obměně, která vyžaduje i jen jednoduchou logickou úvahu, nejsou často schopny příklad vypočítat nebo si ani neuvědomí, že na něj mohou aplikovat dříve nabyté znalosti. Prvním žákem učeným touto metodou byl jeho syn – nyní profesor Milan Hejný. I když měl na prvním stupni špatné známky, protože mu vše dlouho trvalo, na druhém stupni v matematice vynikal, a to především díky tomu, že měl dobře vybudovaná matematická schémata. Matematika ho natolik uchvátila, že ji šel studovat a následně ji učit na vysokých školách. Zlom v jeho kariéře teoretického matematika nastal, když jeho synovi učitelka škrtla správné řešení matematického příkladu jen kvůli tomu, že postup řešení nebyl takový, jaký vyžadovala ona. Rozhodl se proto jít svého syna učit sám a spolu s několika spolupracovníky z Bratislavy začal rozpracovávat poznatky svého otce. Uceleně byly publikovány v roce 1987. V devadesátých letech pak kolem prof. Hejného vznikl na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy tým, který vydal učebnice matematiky pro první stupeň a nyní postupně vydává učebnice pro stupeň druhý. Hejného metoda se v současnosti začíná uplatňovat také na školách u našich sousedů na Slovensku.
Kontakt pro další informace:
Mgr. Jan Šedo, jan.sedo@h-mat.cz, 777 129 639
H-mat, o.p.s., Magdalény Rettigové 47/4, 110 00 Praha 1, Česká republika
