Chtěl bych se s vámi krátce podělit o mé zážitky z pouti do Rwandy
Rwandskou Republiku jsem navštívil na podzim minulého roku, ve dnech od 21. listopadu do 2. prosince, spolu s šestnácti člennou skupinou poutníků ze Slovenska, Polska a České Republiky. Hlavním důvodem a tématem této pouti byla adopce dětí a místo zjevení Panny Marie v Kibeho.
Rwanda je malá země v srdci Afriky. Západní hranici tvoří Kongo, severní Uganda, východní Tanzanie a jižní Burundi. Je to země tisíce kopců a své vrcholky vztyčuje na území o něco málo větším než naše Morava, ale s více jak 11-ti mil. obyvatel. Pohoří vznikla sopečnou činností. Jejich výška v průměru dosahuje 1500 až 2500 m n m. Zeleň pokrývá celé její území. Zelená barva je i součástí státní vlajky a symbolizuje prosperitu a přírodní zdroje. Údolí zaplňují jezera, z nichž největší je jezero Kivu. Sloni, žirafy, zebry, hroši, buvoli a další zvířata našla svůj domov v národním parku Akagera. Gorilí rodinky pak v parku Volcanos. Díky obdobím dešťů od března do května a od října do prosince, vlhkosti a tepla mohou místní obyvatelé sklízet plodiny vícekrát do roka. Pochutnávají si na sladkých banánech, mangách, papájích, marakuách, japonských slívkách, avokádu a jiných plodinách. Jsou pěstitelé čaje a kávy, jejichž vůni a chuť znají lidé i mimo tuto zemi. Je to ale zároveň země jedna z nejchudších. Rwanda nemá téměř žádný průmysl a jen 10 % obyvatel má elektřinu. Většina lidí tedy žije v naprosté chudobě. Hlavním městem je Kigali s více jak milionem obyvatel. Ani tomuto městu se nevyhnula občanská válka v letech 1990 – 94. Zanechala po sobě zničená města a vesnice, téměř milion mrtvých lidí, utrpení přeživších a čtvrt miliónu sirotků. Časem k obětem války přibyly děti, které přišly o rodiče důsledkem různých chorob anebo žijí v extrémně bídných podmínkách. Společnost katolického apoštolátu – otcové pallotini na pomoc sirotkům založili projekt „Adopce srdce“. Mohli jsme se tedy na různých místech s těmito dětmi setkat v jejich farnostech, kde nás vždy velice radostně a srdečně vítali. Nejprve jsme vždy slavili společně Mši svatou a potom bylo setkání v nějaké hale spojené s poděkováním za pomoc a vzájemným obdarováváním. Byla to nezapomenutelná setkání v duchu radosti, zpěvu a tance.
Země má i své mariánské poutní místo Kibeho, kde jsme strávili tři dny. V letech 1981 – 1989 se zde zjevovala třem dívkám Panna Marie, která se představila jako „Nyina wa Jambo“ Matka Slova. K nejdelšímu a nejdramatičtějšímu vidění došlo v srpnu 1982. Podle svědků Panna Maria předpovídala hrůzy rwandské genocidy, ke které došlo v roce 1994 a vyzývala k modlitbám, zvláště k modlitbě růžence, za odvrácení katastrofy. Zúčastnili jsme se zde hlavní poutní Mše za účasti dvou biskupů a mnoha kněží.
Panna Maria na tomto místě řekla, že přichází nejen pro Kibeho, Rwandu, Afriku, ale pro celý svět.
Její poselství zní:
1.Jsem Matkou Slova. 2. Dítě Marie přijímá své vlastní utrpení. 3. Čiňte pokání bez prodlení. 4. Snášejte utrpení, aby pomohlo Ježíšovi zachránit svět. 5. Rozjímejte nad sedmibolestným růžencem Panny Marie. 6. Modlete se za církev.
7.Buďte silní ve víře. 8. Vždy se modlete za celý svět. 9. Kdo činí pokání, nemůže se dostat do pekla. 10. Rozjímejte / modlete se růženec. 11. Nikdo nevstoupí do nebe bez utrpení.
12.Navraťte se k Bohu.
Odvezl jsem si z těchto dní hlavně vděčnost, za to co mám a jak žiji. Zároveň jsem byl ale zasažen temperamentem a živou vírou místních obyvatel, kterou prožívají mimo jiné vřelým zpěvem a s radostí.
Zbývá si tedy jen přát, aby oni Rwanďani mohli žít v lepších podmínkách a my Evropani měli tak živou víru. Spirituál P. Jan David, SAC
