Summer Program na Bigy

Zuzka strávila léto na CTY Princeton v USA

Bylo zhruba devět hodin ráno, sobota 23. června, a já jsem se chystala podniknout jednu z největších věcí, kterými jsem kdy v životě prošla. Stála jsem sama na mnichovském letišti, v roztřesených, zpocených rukách jsem držela pas s palubní vstupenkou, která mě měla dostat až do New Jersey, místa, kde na mě čekaly nezapomenutelné tři týdny na CTY Princeton.

Pro zcestovalého člověka se zkušenostmi to možná může znít směšně, pro mě to však byl moment plný adrenalinu a šílené nervozity. Nakonec se ale ukázalo, že moje obavy byly naprosto zbytečné. Od chvíle, kdy mě sympatická paní, členka CTY týmu, vyzvedla na letišti, jsem se cítila jako doma. Prvních pár dnů pro mě probíhalo poněkud chaoticky, protože navzdory mým představám, že anglicky se domluvím bez problému, jsem zjistila, že se mám stále ještě co učit. Brzy však strach z chyb před rodilými mluvčími opadl a já mohla vystoupit ze skrýše své jazykové bariéry a užívat si pobyt naplno.

Kurz o lidských právech, který jsem si vybrala, mě zaujal okamžitě. O tomto tématu jsem sice slýchávala dávno předtím, ale měla jsem jen neurčitou představu, co všechno může zahrnovat. Nebyl ani tolik o získávání konkrétních znalostí jako o vytváření co nejobjektivnějšího pohledu na věc a o komplexitě celé problematiky. Nebudu lhát, když řeknu, že ve mě zanechal víc otázek než odpovědí. Právě to byl ovšem cíl a výzva do budoucna.

Mimo hodiny jsem v průběhu odpoledních aktivit, od sportovních až po odpočinkové, poznávala nové lidi a zjišťovala, jaké jsou životy teenagerů z různých koutů světa. Dozvěděla jsem se mnoho zajímavostí. I já jsem však měla vždy čím přispět do diskuzí, protože ač si to možná neuvědomujeme, Česká republika může být pro někoho velká exotika. Díky těmto rozhovorům jsem si našla několik přátel, se kterými jsem stále v kontaktu a doufám, že tomu tak ještě dlouho bude.

Na závěr mohu jen říci, že CTY Summer pro mě bylo úžasným zážitkem a ačkoliv by si někdo mohl myslet, že je to vrcholný výsledek určitého snažení, já ho beru jako začátek a motivaci k uskutečnění mých dalších snů.

                                    Zuzana Rudelová, sexta