Žáci Biskupského gymnázia se v průběhu dnešního dopoledne zkoušejí vrátit na pár hodin zpátky do komunistického Československa. Akce zatím sklízí ohromný úspěch a žáci si ji užívají.
Již několik týdnů se studenti 3.B těšili na workshop, pomocí kterého si měli připomenout především listopadové události roku 1989. Díky němu se mohli také přiučit novým poznatkům. Paměť národa je organizace, jež sbírá svědectví zajímavých událostí od starších lidí a poté je zaznamenává. K naší radosti dorazila na BiGy již před osmou ranní a čekala na ně natěšená parta 30 lidí. Začátek byl rozpačitý, nikdo z žáku nevěděl, co od workshopu čekat. Ovšem Pavel a Nikola, 2 členové Paměti národa kteří dnes dorazili, nenechali své posluchače dlouho chladnými.
Začalo se pohybovou hrou. Ta možná nezapadala do kompetencí Paměti národa, ovšem zafungovala skvěle. Žáci poté byli svěží, plní elánu. Následovala krátká připomínka zásadních věcí, jež se za 41 let vlády KSČ v Československu odehrály. Studenti v některých momentech pouze nevěřícně kroutili hlavou.
Po chvíli si kolektiv 3.B přidělil fiktivní jména. Byla to situace, která se neobešla bez dlouhých záchvatů smíchu některých chlapců. Ke jménům později dostali žáci i jednotlivé životopisy jejich osob, jejich postoj ke komunistické vládě, jejich koníčky. Do třídy najednou vtrhl „profesor“, člen Paměti národa, převlečený do dobového oblečení. Na tabuli napsal datum 17. 11. 1989 a v tu chvíli začal opravdu úžasný herecký výkon skupinky aktivních žáků. Někteří profesorovi podlézali, jiní ho odmítali poslouchat a chtěli vyhlašovat stávku. Poslední jmenovaní si později vytvořili transparenty, se kterými chtěli narušit reálnou výuku, což se jim později i povedlo. Atmosféra byla skvělá, člověk si opravdu připadal jako kdyby do nějaké stávky šel.
Na poznatky z workshopu jsme se zeptali studenta třeťáku Pavla Vence. „Bylo to skvělý, já, jako Augustim Berka jsem byl pro revoluci, proti komunistům. Je fajn, že jsme mohli nahlédnout do doby, kterou už znovu nezažijeme a mohli jsme si jen představovat jaké to mohlo být. Děkuji členům Paměti národa za skvělou organizaci.“
Adam Březina
