Kritéria k maturitní zkoušce z českého jazyka
Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury ve školním roce 2024/2025
Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury se skládá z didaktického testu, maturitní písemné práce a ústní maturitní zkoušky.
Pokud se zkouška skládá z více částí konaných různou formou, vykoná žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky. (Platné znění vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních
školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením změn a doplnění. - ČÁST ŠESTÁ HODNOCENÍ ZKOUŠEK - Hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky - § 22 odst. 3).
1 Didaktický test – společná část maturitní zkoušky
Didaktický test je součástí státní maturitní zkoušky. Časový limit pro konání testu je 85 minut. Didaktický test je hodnocen uspěl/neuspěl a jeho výsledek se nezapočítává do výsledné známky z českého jazyka a literatury.
V případě, že je žák u didaktického testu neúspěšný, musí jej opakovat v náhradním termínu.
2 Profilové zkoušky z českého jazyka
Zkoušky z českého jazyka a literatury se konají formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí.
Pravidla pro konání písemných prací a ústních zkoušek z těchto zkušebních předmětů jsou stanovena § 14a, 14b, 14c, 14d, 19 a 24 maturitní vyhlášky. Další podrobnosti stanovuje vždy ředitel školy.
Hodnocení písemné práce tvoří 40 % celkového hodnocení příslušné zkoušky, hodnocení ústní zkoušky pak tvoří zbývajících 60 %. Podrobná kritéria hodnocení navrhuje ředitel školy a schvaluje zkušební maturitní komise.
2.1 Ústní zkouška
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury je součástí profilové zkoušky. Probíhá formou řízeného rozhovoru nad pracovním listem. Hodnocení maturitní zkoušky je dáno shodou zkoušejícího a přísedícího.
Během ústní zkoušky nejsou povoleny žádné pomůcky.
2.1.1 Role zkoušejícího a přísedícího
Zkoušejícím je vyučující, který v dané třídě vyučoval český jazyk a literaturu. Přísedící je vyučující českého jazyka a literatury, který na škole učí. Oba jsou jmenováni ředitelem školy.
Zkoušející i přísedící mají v průběhu ústní zkoušky i při hodnocení rovnocenné postavení.
2.1.2 Délka ústní zkoušky
Příprava na ústní zkoušku trvá 20 minut v případě intaktních žáků. Délka ústní zkoušky je vždy maximálně 15 minut. Maximálně 10 minut je věnováno analýze uměleckého textu. Maximálně 5 minut je věnováno analýze neuměleckého textu.
Ústní zkouška může být ukončena i před uplynutím časového limitu. Zejména pak v případě, že žák chce od ústní zkoušky odstoupit. Dále pak v případě, že odpověděl na všechny body ze Struktury zkoušky.
2.1.3 Podoba pracovního listu
Pracovní list se skládá z výňatku uměleckého textu a výňatku neuměleckého textu. K pracovnímu listu obdrží žák také strukturu k ústní maturitní zkoušce, která je zaměřena na analýzu uměleckého i neuměleckého textu.
Rozsah pracovního listu nesmí přesáhnout dvě strany A4.
Výňatek uměleckého textu je vybrán z knihy, která je uvedena ve Školním seznamu maturitní četby a zároveň ji žák uvedl ve svém individuálním seznamu.
Individuální seznam četby musí žák odevzdat vyučujícímu českého jazyka a literatury nejpozději do 31. března 2022. Při jeho sestavování se musí řídit kritérii, která jsou uvedena ve Školním seznamu četby a také pokyny vyučujícího. Pokyny vyučujícího se týkají zejména formální stránky žákova seznamu a jsou pro všechny žáky školy jednotné.
Žák svým podpisem na individuálním seznamu četby stvrzuje, že uvedené knihy se stávají jeho maturitními otázkami.
V případě, že žák seznam neodevzdá ve stanoveném termínu, při ústní maturitní zkoušce si vybírá ze Školního seznamu četby, bez ohledu na skutečnost, zda knihu četl, či nikoli.
2.1.3.1 Struktura k ústní maturitní zkoušce
První část struktury je zaměřena na literárněhistorický kontext celé knihy a kontext díla jako celku – žák by měl zařadit autora do českého a světového literárního kontextu a dílo samotné do kontextu autorovy tvorby. Druhá část je zaměřena na analýzu uměleckého textu. Třetí část ověřuje žákovu schopnost analyzovat neumělecký text – konkrétně se zaměřuje na schopnost porozumění textu, jednotlivé body vycházejí z konceptu funkční stylistiky.
2.1.4 Hodnocení ústní zkoušky
Hodnocení ústní zkoušky provádí individuálně zkoušející a přísedící. Výsledný počet bodů je dán jejich shodou.
2.1.4.1 Kritéria hodnocení ústní zkoušky:
| Oblast hodnocení | Počet bodů maximálně |
| 1. analýza uměleckého textu | 12 bodů |
| 2. analýza neuměleckého textu | 8 bodů |
| 3. literárněhistorický kontext | 4 body |
| 4. výpověď v souladu s jazykovými normami | 3 body |
| maximální počet bodů | 27 bodů |
2.1.4.2 Výsledná známka
Výsledná známka je dána bodovou škálou:
| 27 – 24 bodů | 1 |
| 23 – 20 bodů | 2 |
| 19 – 16 bodů | 3 |
| 15 – 12 bodů | 4 |
| 11 a méně bodů | 5 |
2.2 Písemná práce
Žák dostane na výběr vždy 5 témat stanovených ředitelem školy.
Zadání tvoří:
- název tématu
- způsob zpracování, tj. vymezení slohového útvaru nebo komunikační situace
- někdy i výchozí text, tabulka, graf, fotografie, příp. jejich kombinace (vždy je určeno, zda má být tento materiál celý začleněn do vlastní práce, zda má funkci informativní, a je tedy třeba využít jen některé konkrétní údaje, příp. zda má funkci inspirativní)
2.2.1 Průběh písemné práce
Na výběr tématu má žák 20 minut. Během nich si může psát poznámky, načrtnout koncept, příp. se na základě toho ještě rozhodnout pro jiné téma. Po uplynutí časového limitu musí zapsat do záznamového archu číslo zadání. Na vlastní tvorbu má pak vyhrazeno 90 minut. Práce se píše do záznamových archů a musí obsahovat minimálně 250 slov. Při psaní je povoleno používat Pravidla českého pravopisu. Žákům budou k dispozici také volné (razítkem školy opatřené) listy papíru pro případný koncept.
2.2.2 Hodnocení písemné práce
Dílčí zkouška konaná formou písemné práce ze zkušebního předmětu Český jazyk a literatura (ČJL) j ehodnocena podle tří základních kritérií, resp. šesti dílčích kritérií:
Vytvoření textu podle zadaných kritérií
1A téma, obsah
1B komunikační situace, slohový útvar
Funkční užití jazykových prostředků
2A pravopis, tvarosloví a slovotvorba
2B lexikum
Syntaktická a kompoziční výstavba textu
3A větná syntax, textová koheze
3B nadvětná syntax, koherence textu
Každé z těchto dílčích kritérií je hodnoceno body na škále 0 – 1 – 2 – 3 – 4 – 5. Maximální dosažitelný počet bodů za celou dílčí zkoušku je tedy 30.
V případě, kdy je písemná práce v dílčím kritériu 1A nebo v dílčím kritériu 1B (Vytvoření textu podle zadaných kritérií) hodnocena počtem bodů „0“, podle dalších kritérií se již nehodnotí a výsledný počet bodů za písemnou práci je roven „0“. Závazně se hodnotí 0 body, pokud text splňuje alespoň jednu z těchto charakteristik:
- písemná práce nesplňuje požadavky na dílčí kritérium 1A: text se prokazatelně nevztahuje k zadanému tématu, reflektuje zcela jiné téma;
- písemná práce nesplňuje požadavky na dílčí kritérium 1B: text prokazatelně nevykazuje charakteristiky zadaného útvaru a reaguje na jiné vymezení komunikační situace;
- písemná práce nesplňuje požadavky na stanovený minimální rozsah: text nesplňuje požadovaný rozsah slov (tj. 250 slov).
Předmětem hodnocení je pouze autorský text žáka. Text prokazatelně převzatý z dostupného zdroje se nezapočítává do celkového rozsahu písemné práce, a není tedy předmětem hodnocení.
2.2.2.1 Výsledná známka
Výsledná známka je dána bodovou škálou:
| 30 - 27 bodů | 1 |
| 26 – 21 bodů | 2 |
| 20 - 15 bodů | 3 |
| 14 - 12 bodů | 4 |
| 11 a méně bodů | 5 |
2.3 Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek maturitní zkoušky
Pro potřeby maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury je za žáka s přiznaným uzpůsobením maturitní zkoušky (dále pouze žák PUP) považován žák, který předloží doporučení ze školského poradenského zařízení, ve kterém je tato skutečnost uvedena.
Doporučení ze školského poradenského zařízení musí žák odevzdat zároveň s přihláškou k maturitní zkoušce.
Na základě tohoto doporučení mohou být žákovi upraveny všechny části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury, pakliže to z doporučení vyplývá.
Mezi možná uzpůsobení podmínek patří například navýšení časového limitu, umístění žáků s PUP MZ do samostatné učebny/učeben, možnost použití individuálních kompenzačních pomůcek, formálně upravená zkušební dokumentace, možnost alternativního způsobu zápisu odpovědí, možnost využití podpory asistenta nebo služeb tlumočníka, vynechání poslechu u žáků se sluchovým postižením aj.
Přiznané uzpůsobení podmínek pro konání MZ v žádném případě nezahrnuje prominutí některých úloh v didaktickém testu, „ulehčení“ zkoušek nebo vynechání určitého obsahu.
U ústní zkoušky jsou pak žákovy speciální vzdělávací potřeby zohledněny zejména během řízeného rozhovoru. Zkoušející volí takový způsob, který vyhovuje speciálním vzdělávacím potřebám žáka (např. pomalé tempo, opakování otázek, návodné otázky, citlivý oční kontakt…).
2.3.1 Odlišné zkušební schéma
Časový limit pro řešení zkoušky může být u žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek navýšen až o 100 % původního limitu. Z tohoto důvodu není možné u žáků s PUP MZ a u žáků bez uzpůsobení podmínek dodržet stejné zkušební schéma s jednotným koncem testování každé zkoušky. Žáci s PUP MZ mají proto upravené zkušební schéma, zkoušky pro ně sice začínají ve stejný čas jako zkoušky pro žáky intaktní, končí však jindy. V rámci navýšeného časového limitu mají žáci (i opakovaně) nárok na individuální přestávky. Zároveň žáci nemusí celý časový limit využít – když jsou s prací hotovi, mohou odevzdat testové materiály a odejít z učebny.
2.3.2 Hodnocení výsledků zkoušky
Kritéria hodnocení výsledků zkoušek jsou shodná s kritérii hodnocení intaktních žáků. Při hodnocení písemné práce a ústní zkoušky z českého jazyka a literatury se zohledňují symptomy uvedené v doporučení vystaveném v ŠPZ.
Maturitní vysvědčení žáků s PUP MZ a žáků ostatních jsou formálně shodná. Pouze na protokolech o výsledcích společné části MZ je u žáků s PUP MZ uveden kód skupiny a kategorie. Výsledky MZ žáků s PUP MZ jsou považovány za naprosto rovnocenné s výsledky žáků, kteří uzpůsobené podmínky nemají.